paxik's point of view

Neděle, květen 29, 2005

Prezidentské otázky, nová média a kotě rostou

Možná už jsem psal, že jsem se konečně osvobodil od televizní obrazovky, a to jednoduchým systémem: nedívám se na nic, co si nevyberu předem v programu. Pomocnou ruku mi podává Strážce vašeho klidu v Novém prostoru a hlavně to, že po dvou semestrech na IKSŽ mám silný pocit, že naprostá vetšina toho, co nám TV servíruje, je junk. No ale dneska jsem se koukal na Otázky ČT (Moravec už je pryč...teda na BBC).

Celé dnešní Otázky měly skoro jediné téma: Klaus. Prezident a Ústava ČR, Smlouva o Ústavě pro Evropu, Klausův projev, kde vyjádřil znepokojení nad nad neomezenou politickou mocí bez voličského mandátu (média pojala jako prezident vs. neziskovky, dokážu si představit, jak to vzniklo:). O evrospkoústavní debatě řeknu toto: ten dokument je opravdu splácanina, ve které se bez vejšky nedá vyznat, na ústavu opravdu zbytečně obsáhlé, mj. i určující politický směr, a to tam asi nepatří. Zaorálek (pletu si ho s Paroubkem, zemědělství holt moc nerozumim :) vyzval k diskusi, ale diskutovat, když se na obou stranách vyhrožuje, to už je skoro pozdě. Počkáme si, jak to dopadne ve Francii, předpovídám NE, ale spíš proto, že by mě zajímalo, co pak bude. Zahradil se údajně při interpelaci v EP dozvěděl, že když Francouzi odmítnou, současný návrh padá. Klaus má každopádně publicitu zaručenu, u nás i v zahraničí, bylo by naivní předpokládat, že to nezamýšlel :)

Debata o neziskovkách nebyla moc zajímavá, prezidenovo stanovisko přišel hájit Ladislav Jakl, poměrně schopný řečník, který bez větších problémů přediskutoval starší a nervózní socioložku (věřím, že by měla co říct, ale ne na tyhle moderátorovy otázky). Nicméně k neziskovým organizacím se chci ještě někdy vrátit, podle mě jsou důležitým prvkem nejen demokracie, ale i normálního mezilidského společenství, no a znáte mě, taky se starají o agenda setting a podporu alternativ...

Ještě k té ústavě: místo věnování jsem v jedné knize našel tento nápis (knihu jsem už nenašel, takže parafrázuji, nicméně údaje jsem ověřil):

Desatero Božích přikázání (Exodus 20:2 -1 7 Ekum) má 243 slov. Dílčí nařízení EU o dovozu karamelových bonbónů má 25911 slov.


Teď k těm médiím: fejeton na BBC si vzal ve čtvrtek na starost Miroslav Petříček (filosof) a zamyslel se nad novými médii a jejich roli v umění , přijde mi to trefné, tak na to jenom odkážu, ani nekomentuju. Jen náhodou: neznáte někdo seriál počítačových animací, které svého času běžel na Max1 a Discovery Channel? Rád bych tyhle neuvěřitelné výtvory někde sehnal...

Koťátko mňouká, roste, bumbá koťátčí sunar a začíná mžourat po světě. Je odhodlané a zkoumá prostory mimo jeho pelíšek. A my doufáme, že mu najdeme pěkný nový domov. Máme na to osm týdnů. No koukněte na něj:



7 Comments:

  • Paxiku, pěkné články a super blog ! ;-)

    By Daniel Kulhánek, at květen 31, 2005 7:43 odp.  

  • Evropska ustava neni slatanina...

    By Tomas, at červen 01, 2005 2:01 odp.  

  • 1) "Klausův projev, kde vyjádřil znepokojení nad nad neomezenou politickou mocí bez voličského mandátu (média pojala jako prezident vs. neziskovky, dokážu si představit, jak to vzniklo:)" - Pavle, prosím o komentář, nějak to nechápu. Prezidentův projev jsem četl a mluví tam o jakémsi "NGOismu a radikálním humanrightismu", takže jsem tvé narážce na média opět nějak neporozumněl.
    2) Smlouva o ústavě pro Evropu NENÍ SPLÁCANINA. Pokud to mám brát jako narážku na formu, tedy na to, že není vhodné tento dokument nazývat ústavou, tak souhlasím. Opravdu to není ústava, výstižnější by bylo něcoé jako "základní smlouva".
    Pokud se to týká obsahu, rozhodně mám výhrady. Ne snad k délce, ale k přehlednosti. Když už chtěli přijmout základní dokument, jehož cílem je přiblížení veřejnosti (což je rozhodně v případě EU správná myšlenka), neměl obsahovat odkazy typu "vyjma případů, kdy ústava určuje jinak", anuiž by ty případy vyjmenoval hned na tomto místě. Dohledábvat to na těch 300 tránkách rozhodně není snadné.
    Cílem této smlouvy ale vlastně nebylo přijetí Ústavy (tedy jak správně Pavel glosuje základního zákona, základní kostry stanovující systém institucí, práva státu a občanů atd., na který se nabalkují další zákony). Cílem bylo 1. když je EU stavěna na nadnárodním demokratickém principu umožnit občanovi se v tomto systému vyznat, znát svá práva a možnosti svého vlivu na věci věřejna a 2. pokračovat v prohlubování integrace, i když každý, kdo do ústavy jen nahlédne musí poznat, že to je cíl až podružný a že tato smlouva žádným zásadním zásahem v tomto ohledu není (pro úplnbost by stálo za to zmínit ještě vyjasnění některých kompetenčních otázek mezi institucemi EU navzájem a institucemi EU a státy). Právě ta nepřehlednost a zanedbatelné kompetenční nejasnosti vznikly, protože projekt integrace není jednorázový. Běží již přes 50 let, vyvíjí se. Trochu to zvulgarizuji: V tuto chvíli volíme mezi EU v podobě asi 4 zakládající a 4 revizních (těmi čísly si nejsem v tuto chvíli jist) a v podobě jedné POUZE třísetstránkové ústavy. Od jednoho dioplomata ujsem slyšel myšlenku, že tzv. ústava je velmi silné kniha, nahrazuje však celý regál knihovny smluv. Souhlasím, že pro běžného občana musíá být opravdu těžké najít konkrétní místo v ústavě, když by ke stejnému problému hledal konkrétní pasáže v současných smlouvách a jak byly změněny revizními smlouvami, rozhodně by mu to práci neusnad nilo (nemluvě o tom, že současný systém je navzdory tomu, co tvrdí ODS, po rozšíření v roce 2004 neudržitelný a nic na tom nemění ani revizní smlouva z Nice (pokud chcete zjistit zda mám pravdu já či oni, doporučuji pro porovnání s ústavou nahlédnout do dvou maastrichtských smluv a jedné revizní smlouvy z Nice). Tyto všechny smlouvy ústava nahradí.
    Nedomnívám se navíc, že by každý občan musel studovat 300 stránek ústavy, sdtejně jako do teď nestudoval všechny zakládající a revizní smlouvy. Ústava má 3 části. 3. se napřž podrobně zabývá politikami EU, které stejně existují již dnes, aniž by si knim každý občan studoval všechna ustanovení právních aktů Unie. Tzv. ústavní část, která více méně opravcdu obsahuje to, co náleží ústavě, je pouze ta první (MÁ 30 STRÁNEK! - to jsem od žádného českého politika ještě neslyšel proevropské nevyjímaje). Druhá je obdobou listiny práv. 3. je součástí Smlouvy o ústavě pro Evropu proto, že to vlastně žádná ústava není, ale je to mezinárodní smluva podle mezinárodníího práva. EU je unií suverénních států, proto musí být jejich vztahy vymezeny velmui konkrétními právními formulacemi, které vskutku do běžné ústavy nepatří.
    3. NEDĚLNÍ REFERENDUM ROZHODNĚ NEUČINILO Z ÚSTAVY UZAVŘENOU KAPITOLU, jak nám někteří ústavní činitelé opodsouvají, určitě ne vlivem své neznalosti. Ústava teoreticky může vstoupit v platnost ipo určité lhůtě i tehdy, když ji několik států odmítne s tím, že se na ně nebude vztahoat. U Francie, která je druhým největším členem a součástí integrace je od úplného počátku, by to pochopitelně ovšem bylo velmi bizardní. Pokud by však ať referendum či ratifikace Parlamentem v ČR neprobíhaly, bylo by to proklamováním toho, že jsme v rámci EU státem druhé kategorie. Pokud jedinou zemí, která ústavu neratifikuje, bude Francouzská republika, jsem přesvětčen, že vstoupí v platnost. Bojhužeol za cenu toho, že bude referendum opakováno.
    Ratifikace rozhodně neměly probíhat formou referenda, obzvláště ne v nových členských zemích. Kdo z francouzských 55% účastníků referenda hlasoval ne, protože nesouhlasí se zněním ústavy? Kdo byl proti, protože mu příjde, že to drobné prohloubení integrace, které ústava zavede, ohropzí Francii. Kdo byl proti tomu, aby v mezivládních orgánech mírně vzrostl vliv velkých států? Právě Francouzi se těchto dopadů rozhodně nemusejí obávat. Ve francii jsou všakj silní extremiksté jak nalevo tak napravo politického spektra, není to nový jev, existuje již po desetioletí, je to součást francouzské politické kultury. Ti jedni se obávali liberalizace trhu, ke které EU rozhodně směřuje, s ústavou to však nesouvisí. Druzí naopak sociální politiky, která určitě hraje v EU důležitou roli, ústava však nepřináší v této oblasti žádné změny doleva a ani nastoupenému trendu liberalizece nijak nezabraňuje. Všichni se obávali přílivu pracovních silo a služeb z nových zemí, na to však ústava nemá vliv, přechgodná období nemění (bohužel). Někteří se obávali případného vstupu Turecka, na ten však ústava také neměla vliv. Vláda premiéra Raffareina provádí nepopulární ekonomická optření omezující sokciální stát, na který si právě Francouzi tolik potrpí, a přestože před rokem proběhla výrazná rekonstrukce vlády, předpokládá se její pád nehledě na výsledek referenda. Uvedl jsem mnoho vlivů, které působily na referendum. Proč je zmiňuji? Protože podle mě až za těmito všemi vlivy můžeme zmínit to, že někteří Francouzi měli námitky opravdu proti změnám, které ústava přináší.
    V ČR a dalších nových zemích voliči navíc před rokem rozhodli o vstupu do EU a už tehdy se o Ústavě jednalo, vědělo se, že systém EU se kvůl.i rozšíření musí změnit. Na druhou stranu, bude se unie s ústavou natolik lišit od té současné, aby to byl občan schopen rozlišit a rozhodnout v Referendu? Nebo to bude druhé referendum o vstupu do EU?

    Rád bych pokračoval, musím však běžet. Snad ještě něco doplním, až budu odpovídat na emotivní reakce.

    By Ondřej Picka, at červen 01, 2005 2:35 odp.  

  • Moc pekne Ondreji. Nemel bys zajem stat se clenem JEF- EUROPE - Mladych evropskych federalistu? (vice na www.jef-europe.net)
    A k te "ustave" ( i kdyz to vlastne spravna ustava neni) - nekde je tusim napsano ze je nutne aby ji prijalo POUZE 20 zemi (nebo neco takoveho)-nejsem si ale jist v jakem kontextu, pozdeji se na to presne kouknu.

    By Tomas, at červen 02, 2005 3:47 odp.  

  • Wow, pěkně dlouhý komentář, Ondro, nechceš si založit rovnou blog? Každopádně je vidět, že víš, o čem mluvíš. A kdybych se hádal, tak by bylo vidět, že já vůbec nevím, o čem mluvím (což ty víš, ale nemusí to ještě vědět všichni čtenáři :)

    Mám doma úplné znění základních dokumenů EU (6 smluv) a má to necelých 200 stran. Smozřejmě, že jsem to nečetl, mám dost jiných věcí na čtení... Snaha přiblížit EU občanovi, to zní hezky, ale myslíš, že to vážně byla věc, kterou měli na paměti? :)

    Souhlasím s tebou, že ve Francii nejenže odmítli "ústavu" z jiných důvodů, než je "Klausovo desatero", ale oni dokonce ani neodmítali tu euroústavu, možná spíš evropskou integraci, otevření a liberalizaci trhu;v Holandsku se zase stavějí proti euru... Ondra ví, že jsem měl asi před dvěma roky nápad, jak udělat demokracii v ČR "skoropřímou". Fungovalo (by) to na podobném principu jako americká porota, někdy o tom třeba napíšu. Faktem je, že hlasovat o některých ěcech v referendu je podivný nápad.

    Jo a Tomáši, díky za to, že čteš blog, gratulujuke složení maturity! Jak jsi dopadl? A co chystáš dál? A prosím, odpusť si příště v komentáři soukromé PR odkazy (za prvé, s čteností mého blogu je ti to stejně na dvě věci, za druhé, automaticky se vkládá odkaz na tvůj blog, tak stačí napsat "více na mém blogu" a zatřetí, pro osobní sdělení je mail, ICQ nebo zastaralý a nepopulární osobní kontakt:)

    Jdu se učit, na další politický komentář to v nejbližší době nevidím :)

    By pax, at červen 04, 2005 5:47 odp.  

  • Klausovo desatero rozhodně nemůže být důvosem k odmítnutí Smlouvy o ústavě pro Evropu.
    Pochopitelně v evropské ústavě i na celé integraci je mnoho věcí, které nejdou rozumově a logicky obhájit (jedním z důvodů je také to, že EU stojí na kombinaci nadnárodního a mezivládního prvku). Domnívám se, že i Václav Klaus často nadnáší k EU otázky, nad kterými se stojí za to zamyslet a mít je na zřeteli (myslím tím v podstatě obecně konzervativní úhel pohledu). Abych použil jeho slovníku, nejsim si jist, zda desatero nebylo jen škodolibým matením, zda se opravdu obává toho, o čem tam mluví. Sedm nebo osm z těchto bodů snad není už totiž ani příliš zjednodušující zkratkou či vulgarizací, ale dezinterpretací. Takovou, která by mohla být u mnoha lidí, kteří nevědí, o čem mluví, snad označena za demagogii (pokud tedy za demagoga označíme někoho, kdo věří tomu, co říká), u Václava KLause se nemohu vyhnout pojmu lež. Ne proto, že kritizuje Evropskou unii ale proto, že se nesnaží na svou stranu získat podporu opravdovou argumentací.
    Byl jsem na prezidentově přednášce na PFUK, a byl jsem překvapen tím, že přestože nemohu sdílet jeho názor, mnoho postřehů bylo pro mne obohacujících. Když jsem si přečetl toto desatero (ve verzi předmluvy ke knize vydané Klausovým CEPem), a musím říct že to bylo již dlouho po té, co dikuse o tomto desateru běžela, byl jsem lehce šokován. Klaus nařkl evropské politiky, že vědí, co s¨ústavní smlouva přinese, a lidem to zamlčují. Že "říkají A a neříkají k tomu to B". Sám to děláý často také. Tentokrát však fakta neobrátil, ale přetvořil.

    By Ondřej Picka, at červen 04, 2005 8:39 odp.  

  • Dopad jsem dobre... dale nejdrive Mnichov, pote se uvidi... :-)

    By Tomas, at červen 04, 2005 8:47 odp.  

Post a Comment

<< Home