Spirit of the game - frisbee podruhé

"Pavle, jak jsi psal na blogu, o frisbee..." Okamžitě jsem zpozorněl, nestává se každý den, že by někdo reagoval na něco, co napíšu. Spolužák pokračoval: "Rozplýváš se nad tím, jak je frisbee bezkontaktní fair sport. Hokej byl na začátku taky bezkontaktní, a koukni se na to dneska. Garantuju ti, že za padesát let budou hráči frisbee běhat v chráničích jako na rugby."

Házeli jsme si zrovna diskem v Kinských zahradě, kousek od fontány, a kromě toho, že jsme si chtěli zahrát, měli jsme i "práci" - nafotit pár feature fotek pro Tipy na jaro. Slunce pražilo, někteří byli do půli těla; a já přemýšlel, jestli je tahle předpověď reálná. Jestli se fair play z frisbee postupně vytratí, nahradí ji divácká atraktivita, komerční boje a šarvátky o disk. Frisbee má myslím předpoklady k tomu, aby si udrželo svou "nekomerčnost" ještě nějakou dobu:

• není rozhodčí - ve frisbee si každý hlídá sám sebe, případně svého kolegu z druhého družstva, kterého brání
• nekomerčnost (alespoň u nás) - to, že jsem použil slovo kolega namísto protivník, je oddůvodněné - frisbee ultimate si chodí lidé zahrát pro zábavu. I oficiální liga je spíše místem setkání než vrcholové sportovní nevraživosti.
• divácká neatraktivnost - pokud hraje frisbee ultimate pár nadšenců, většinou se na to docela pěkně dívá: rychlé přihrávky, často nepřesné a zmatené, časté turnovery, spousta čitelného zmatku. Naproti tomu (polo)profesionální hra často vypadá pro "nezasvěcené" dost nudně: mezi přihrávkami je dlouhá pauza, spoluhráči se řadí do lajny, vybíhají a zase se vrací, prostor se vybojovává pomalu. Neumím si to moc představit jako TV sport. NA druhou stranu, v USA se koukají celé hodiny na baseball :)

Dneska v tramvaji, studujíce na masově komunikační dvojboj, jsem u Kunczika narazil na související téma: média, pokud chtějí, aby bylo sportovní zpravodajstí zajímavé, do něj musí vnést konflikt. A tak se v novinách setkáme s termíny jako bitva, boj, kapitulace... na zápasy národních reprezentačních družstev se pak pohlíčí jako na bitvy států. Příčina? Pokud to lidé mají číst, potřebují konflikt, který je zaujme. Kdyby Vokoun řekl: "A pak, ve 42. minutě, jsem švihem chytil puk do lapačky, což bylo obtížné, protože mi někdo z Kanaďanů zacláněl..." To se nedá číst (a nejenom proto, že jsem to napsal já, který o hokeji nic nevím). Zato rvačka, která se strhne kousek před koncem, ve které vyplavou na povrch staré emoce...to dáme do titulku!

Zpátky k frisu: neříkám, že je to nějaký převratný sport, něco, co tu ještě nebylo. Fotbal na začátcích vypadal taky úplně jinak. A pokud se sejde dobrá parta lidí, tak i tyto sporty se dají hrát bez rvaček a dohadování - stačí, aby měli všichni stejný cíl - zahrát si :) Frisbee mě prostě baví, mrzí mě, že jsem kvůli školám musel odejít z týmu a s mým forehandem to jde zkopce, a tak o tom aspoň kecám.

P.S. Na Letné se skoro vždycky najde někdo, kdo si fris zahraje (i když třeba jen v kroužku). Ve čtvrtek tam chodí hrát skauti, včera jsem tam byl poprvé a hra byla výborná, dík!

Co nevidět sem doplním fotky z frisbee a mého pedzkouškového toulání Prahou - zatím se můžete podívat na pár krajinek.
A našlo se několikadenní koťátko, které bude brzy potřebovat domov, tak co říkáte, není vám občas smutno?