Fotky, slabiky a hudba
V druháku si na žurnalistice studenti vybírají specializaci, TV, rozhlas, tisk a tak. Fotografie vydá za tisíc slov. Prý. Takže si asi zvolím specializaci tisk a fotografie, nebo to, co tomu bude nejblíže. Baví mě totiž psát, a na druhou stranu focení má expresivnější a i trochu živější formu, jak se vyjádřit. Taky nechává více prostoru každému člověku, aby si na základě obrázku udělal obrázek, poskládal si vlastní mozaiku, skládal střípky a hledal... Přál bych si, abych jednou uměl psát tak, abych popsal třeba i ty nejjednodušší zázraky kolem nás, tak, aby čtenář pocítil, co se v tu chvíli děje ve smyslech a nitru.
Na English Campu jsem byl jeden ze dvou účastníků workshopu o Haiku, který pořádal neuvěřitelně sečtělý Američan (já si taky myslel, že je to protimluv:) Tento překvapivě mladý básnický útvar pochází z japonské poezie a mnohem staršího Hokku. Má pevnou formu slabik, krutá omezení ohledně délky a interpunkce a dokonce i něco jako povinné součásti, ale jinak je to velmi svobodný žánr. Kupodivu možná právě proto, že nabízí ta omezení, napadlo mě, když jsem kvůli skladbě 5-7-5 musel seškrtat většinu toho, co jsem chtěl napsat, a zbyly tři rádky, které mě až překvapily. Psali jsme v angličtině a doufám, že někdy sem dám i haiku dílka ostatních účastníků (prosím, pošli :) Haiku by mělo vycházet z fascinace přírodou a okolím, to se mi líbí, a taky se zamýšlí nad pomíjivostí a znovuzrozením... krásný, žejo?
Jo tak o fotkách a slabikách už jsem něco řekl. A mám teď doma spoustu nové skvělé hudby, díky moc! Při mém průměrném desetinásobném poslechu písničky by mi to mělo stačit do konce prázdnin, a mám slíbenou další injekci... Přesně to jsem potřeboval, rytmus, melodii! A hned je z čeho vybírat pro fotografické prezentace - nakonec mi možná pět giga fotek nebude stačit :) Při hudbě se taky dobře žongluje, mimochodem, a nepříliš překvapivě, čím lépe ta hudba dokáže rozptýlit, tím líp, mozek vypne, naladí se na rytmus... Asi to nebudu rozebírat, zkazil bych to, hudba mě příliš přesahuje, je to občas jak nalezení sama sebe v jiné dimenzi, vůbec nechápu, jak člověk může dát dohromady tak komplexní věc, jako je písnička plná drobných jednotlivostí tvořících souznějící celek, nějaká univerzálnost se v to skrývá, no nic. Mám teď soundtrack svého nejoblíbenějšího filmu (Run, Forest, Run!) a k dokončení prezentaci mých nejlepších fotek amerických krajinek už mi chybí jen ty fotky Ameriky :)
A ještě pár odkazů, to se vám bude hezky číst, protože to spolu vůbec nesouvisí:
Na English Campu jsem byl jeden ze dvou účastníků workshopu o Haiku, který pořádal neuvěřitelně sečtělý Američan (já si taky myslel, že je to protimluv:) Tento překvapivě mladý básnický útvar pochází z japonské poezie a mnohem staršího Hokku. Má pevnou formu slabik, krutá omezení ohledně délky a interpunkce a dokonce i něco jako povinné součásti, ale jinak je to velmi svobodný žánr. Kupodivu možná právě proto, že nabízí ta omezení, napadlo mě, když jsem kvůli skladbě 5-7-5 musel seškrtat většinu toho, co jsem chtěl napsat, a zbyly tři rádky, které mě až překvapily. Psali jsme v angličtině a doufám, že někdy sem dám i haiku dílka ostatních účastníků (prosím, pošli :) Haiku by mělo vycházet z fascinace přírodou a okolím, to se mi líbí, a taky se zamýšlí nad pomíjivostí a znovuzrozením... krásný, žejo?
Jo tak o fotkách a slabikách už jsem něco řekl. A mám teď doma spoustu nové skvělé hudby, díky moc! Při mém průměrném desetinásobném poslechu písničky by mi to mělo stačit do konce prázdnin, a mám slíbenou další injekci... Přesně to jsem potřeboval, rytmus, melodii! A hned je z čeho vybírat pro fotografické prezentace - nakonec mi možná pět giga fotek nebude stačit :) Při hudbě se taky dobře žongluje, mimochodem, a nepříliš překvapivě, čím lépe ta hudba dokáže rozptýlit, tím líp, mozek vypne, naladí se na rytmus... Asi to nebudu rozebírat, zkazil bych to, hudba mě příliš přesahuje, je to občas jak nalezení sama sebe v jiné dimenzi, vůbec nechápu, jak člověk může dát dohromady tak komplexní věc, jako je písnička plná drobných jednotlivostí tvořících souznějící celek, nějaká univerzálnost se v to skrývá, no nic. Mám teď soundtrack svého nejoblíbenějšího filmu (Run, Forest, Run!) a k dokončení prezentaci mých nejlepších fotek amerických krajinek už mi chybí jen ty fotky Ameriky :)
A ještě pár odkazů, to se vám bude hezky číst, protože to spolu vůbec nesouvisí:
- Kubark Counterintelligence Interrogation - návod pro CIA, jak vést vyšetřování, třeba se vám to bude hodit, někdy snad pokračování ;)
- www.wikiquote.org - o Wikipedii už víte, tak teď se ještě podívejte na velkou sbírku citátů a přidejte tam všechny vaše oblíbené
- spolužák vydal knihu! Už je to dýl, ale to nevadí. Tady je ukázka, ale jsou tam i mnohem lepší věci :) Třeba povídka Socrates nebo Jezdec z neznáma, to mě vážně bavilo!
- v Hospodářkách 169 (poslední týden prázdnin) vyjde ten můj článek o Wikipedii :)
- I've learned od Andy Rooneyho je krásně jednoduchý text, ve kterém je sdělována nesdělitelná zkušenost jednoduchým a laskavým způsobem, který vás donutí se trošku zamyslet. Přečtěte si. A rozhlížejte se, poznávejte, hledejte, všude kolem sebe, ať pak jednou můžete někomu říct, co jste se naučili vy...
Albert Einstein
"Kdybychom věděli, co to vlastně děláme, pak bychom tomu neříkali výzkum, že?"
0 Comments:
Post a Comment
<< Home