Brusel - day 1
Cestování autobusem je jeden z nejhorších způsobů, jak trávit čas. Student Agency se nám to sice částečně pokusila vynahradit promítáním filmů. Příjemně ucházející byla slazená komedie Po čem ženy touží, zabil to ale jeden z filmů, které jsem radši nedokoukal – Blbý a blbější- Jak jeden blbec potkal druhého (název asi není zcela přesný). Zato povídky pánů Šimka a Grossmanna, které běžely na jiném zvukovém kanále (celkem jich má SA 6!) a nepřekonatelný vrchol českého humoru – Jára Cimrman – dokázali podle roztroušených výbuchů smíchu spolehlivě odlišit, kdo ze spolucestujících sleduje film a kdo poslouchá Můj první klobouk. Brzo ráno jsme dojeli do pošmourného bruselského počasí.
Aha, už chápu, proč máme vždycky vynechávat první odstavec! Takže, Brusel, hlavní město Belgie a sídlo orgánů EU, je také město plné zajímavých lidí z různých koutů světa. Nejsem si docela jistý, ale mám pocit, že minority tu mají majoritu. Obzvláště výrazné to bylo na zdejším tržišti (hodně mi připomínalo pankráckou tržnici, dokonce tam je v pozadí i stejná budova). Vůbec nevadilo, že nemluvím ani vlámsky, ani francouzsky, tady na tržišti se mluvilo arabsky, anglicky, případně gesty, tancem (tzv. rumba s dvěma bedýnkami kiwi), pokřiky „extra extra extra extra extra!!!“ apod. Sehnalo se tu všechno a skutečně se to nedá srovnávat s nějakým trapným supermarketem.
Nevím, proč jsem si vždycky představoval Atomium takové nějaké menší... Pravdou je, že je to kolos viditelný ze široka daleka, součást bruselského výstaviště. Ale naopak čurající chlapeček, pro mnohé symbol Bruselu nebo dokonce Belgie, je soška tak malá, že kdyby kolem nestál houf rodinných fotografů...
„Já vyfotím tebe, pak vyfotíš ty mě, a pak seženeme někoho, kdo vyfotí oba, a pak my vyfotíme jeho, a jeho a mě, a jeho a tebe. A pak seženeme někoho, kdo vyfotí nás tři...“
Centrum Bruselu je ale historická metropole každým coulem a musím říct, že v sobotu v noci měla skutečně pěknou atmosféru (ne nepodobnou té v Praze, ale jako turista to člověk asi vnímá víc).
Fotografiemi nočního centra končím dnešní příspěvek, stay tuned for more:)
Aha, už chápu, proč máme vždycky vynechávat první odstavec! Takže, Brusel, hlavní město Belgie a sídlo orgánů EU, je také město plné zajímavých lidí z různých koutů světa. Nejsem si docela jistý, ale mám pocit, že minority tu mají majoritu. Obzvláště výrazné to bylo na zdejším tržišti (hodně mi připomínalo pankráckou tržnici, dokonce tam je v pozadí i stejná budova). Vůbec nevadilo, že nemluvím ani vlámsky, ani francouzsky, tady na tržišti se mluvilo arabsky, anglicky, případně gesty, tancem (tzv. rumba s dvěma bedýnkami kiwi), pokřiky „extra extra extra extra extra!!!“ apod. Sehnalo se tu všechno a skutečně se to nedá srovnávat s nějakým trapným supermarketem.
Nevím, proč jsem si vždycky představoval Atomium takové nějaké menší... Pravdou je, že je to kolos viditelný ze široka daleka, součást bruselského výstaviště. Ale naopak čurající chlapeček, pro mnohé symbol Bruselu nebo dokonce Belgie, je soška tak malá, že kdyby kolem nestál houf rodinných fotografů...
„Já vyfotím tebe, pak vyfotíš ty mě, a pak seženeme někoho, kdo vyfotí oba, a pak my vyfotíme jeho, a jeho a mě, a jeho a tebe. A pak seženeme někoho, kdo vyfotí nás tři...“
Centrum Bruselu je ale historická metropole každým coulem a musím říct, že v sobotu v noci měla skutečně pěknou atmosféru (ne nepodobnou té v Praze, ale jako turista to člověk asi vnímá víc).
Fotografiemi nočního centra končím dnešní příspěvek, stay tuned for more:)
0 Comments:
Post a Comment
<< Home