paxik's point of view

Úterý, srpen 30, 2005

Fůra věcí se na nás valí

Spolu se začátkem školního roku na většině škol (případně koncem akademických prázdnin na vejškách) máme najednou před sebou hromadu možností a málo času na jejich rozhodování. Jasně, já vím, není to najednou, měli jsme na to prázdniny... ale copak vy jste si o prázdninách něco naplánovali?

Ze sladké nečinnosti se člověk musí najednou probudit a začít něco dělat. Systematicky, to je na tom to nejhorší. Na druhou ruku, systém může být celkem fajn, když si ho sami naplánujem, ne?

Osobně mě čeká na ekonomce několik zkoušek, na které se mi nějak těžko učí, protože je toho hodně a není moc odkud začít. Já začal odprostředka a doufám, že se propracuju k začátku i šťastnému konci semestru. Všimli jste si, že tohle je už třetí odstavec zakončený řečnickou otázkou?

Přesně tak, v den, kdy mi vyšel první větší článek v celostátním deníku (swish!), mám menší tvůrčí krizi, a tak vám nabídnu alespoň několik odkazů. Nemůžete se přece pořád koukat na Velké Bratry, VyVolaní!

  • Angkor Wat - díky Wikipedii si můžete dopřát cestu do chrámu, o kterém sním od chvíle, kdy jsem poprvé četl Richarda Hallibourtona. Neuvěřitelně rozsáhlý komplex, co říkáte? Když tam byl Richard, byl to zcela neprozkoumaný, zapomenutý kolos. Skoro jsem si myslel, že si to tenkrát vymyslel, nebo že aspoň nadsazuje údaje o velikosti paláce. Ale asi je to vážně tak neuvěřitelný, jak to vypadá:) Nebyl jste tam někdo?
  • Dave Barry má blog a já se to dozvěděl až nedávno... To, že tomuto skvělému sloupkaři (fejetonistovi), muzikantovi a vtipálkovi vycházejí týdně články v Miami Herald, jsem věděl, pravidelně odebírám. Vřele doporučuju, klidně i české knižní překlady, tak skvěle jste se při čtení už dlouho nepobavili. Má styl. A taky poznáte americkou kulturu z pohledu sebeironického hyperbolizujícího šprýmaře.
  • Flo-Joe - pokud se připravujete na některou ze zkoušek Cambridge University (FCE, CAE, CPE...) tak se na tuhle stránku určitě mrkněte. Já si u zkoušky přál, aby mi ji někdo prozradil dřív než v únoru. Jo a nezapomeňte trénovat writing :) Jo a mám půjčenou skvělou knihu s pěti ukázkovými testy CAE, nechce někdo koupit?
  • Nový den - jestli nechcete trávit moc času každý den čtením zpráv, ale chtěli byste stejně zůstat v obraze, zkuste tenhle zpravodajský portál. Není perfektní (třeba dneska jim chyběl článek o Wikipedii :) ale je to užitečná věcička.
  • DigiAréna nabízí zajímavé on-line kurzy fotografie. Našel jsem to a nemám na to teď bohužel čas, tak dejte prosím v komentářích vědět, jestli je to zajímavé. Vybral jsem jeden se světelnými efekty, k čemuž mě inspiroval budoucí autor nejzajímavějšího mobilního telefonu v ČR ;)
  • Poučka správce sítě:
    Celý svět na internet se řítí,
    díky Microsoftu teď i já jsem v... síti.

A držte mi palce vy všichni z EC, ať stihnu dodělat ta CD, snad tam dokonce bude i další díl DC...:)

Úterý, srpen 23, 2005

Wikipedia - rozhovor

Tenhle článek přeskočte, pokud ještě není 23. srpna ;)

No tak UPDATE: Clanek vyjde az v utery 30.8., nebo tak nejak kolem toho data, zkratka v cisle 169, priloha Svet veci. Nejak jsem to ve svem netrpelivem ocekavani neodhad, no... Takze pokud jste si kvuli memu clanku koupili hospodarky a nic jste tam nenasli...(diky moc:) ... tak jste si aspon precetli hromadu zajimavych cislicek, ne? NE? Tak priste :) Rozhovor tu ale necham.

Můj článek, který dnes vyšel v příloze Hospodářských novin (I stil can't believe it ;) by nemohl vzniknout bez podpory několika lidí, kteří se mnou vytrvale chatovali a mailovali v těch nocích, kdy článek vznikal. Jedním z nich je i Petr Kadlec (aka Mormegil), jeden ze správců české Wikipedie. Samotný článek bych rád zveřejnil někde u sebe na netu, ještě musím zjistit, jak to je s exluzivitou publikování nebo tak, každopádně interview sem dávám hned. A Mormegilovy odpovědi jsou opravdu kvalitní a obsáhlé...


Interview - Petr Kadlec


BTW
teď píšu článek o RSS, nemá někdo nějaké zajímavé nápady na RSS kanály nebo čtečky? Díky za komentáře!

Pátek, srpen 19, 2005

Klasika...


Stal se ze mě rebelující fotograf. Konkrétně majitel zrcadlovky nižší střední třídy Canon EOS Rebel Ti alias Canon EOS 300V.

Po dlouhém váhání jsem se rozhodl pro bazar ve FotoŠkoda, kde jsem si tento fotoaparát vyhlédl za cenu více jak třkrát nižší, než kolik bych musel oželet, kdybych trval na novém výrobku. Napřed jsem myslel, že se vůbec nedostanu na řadu. Pokladní předstíral, že se věnuje dvěma zákazníkům předemnou, se kterýma si tykal a a líčil své dojmy z nějaké holky nebo motorky, to se dalo podle pantomimického a zvukového projevu těžko poznat.

Pak se mě ale ujal zkušený prodavač, který mě
  • odhadl na amatéra
  • rozhodl se toho nezneužít
a tak jsem po chvíli odešel jak kopletně vybavený klasický fotograf. Přesně tak, místo počítače vývojka, místo karty film a místo kompaktu zrcadlovka:)

Ba ne, digitálu se nevzdám, myslím, že má obrovské výhody. Už jenom ty fotky na campu, které se promítaly hned ten večer. Digitální fotograf si může dovolit více chyb za méně peněz, a protože já se dokážu učit prakticky výhradně jen svými chybami... :) Budu se teď učit mžourat do zrcadlovky, hrát si s hloubkou ostrosti a tvářit se, že můj patnáct let starý eterní blesk omotaný papírem pro šikmý odraz je nejprofesionálnější výmysl od vynálezu samospouště.

Tak to jsem se vám jen chtěl pochlubit... Máte radost?

Jinak teď budu týden mimo, ale moje články budou vycházet. Spolu s mým článkem v úterních Hospodářských novinách o Wikipedii by se tu měl objevit nezkrácený rozhovor se správcem české Wikipedie - Mormegilem.

Středa, srpen 17, 2005

Nekonečné možnosti lidstva? Zase?

"Možnosti lidského rodu jsou nekonečné. V roce 3000 budeme obývat oceány i oblohu, osídlíme planety, ovládneme rostlinou říši, nebudou existovat odlišná pohlaví, člověk se stane pánem svého vývoje, bude určovat genetické vlastnosti svých dětí, zastaví biologické hodiny a stane se nesmrtelným..." Ne, není to úryvek z laciného sci-fi, ale z dokumentu (určitě pěkně nákladného) z produkce BBC a Duracell jménem Cesty vědy a techniky - Na prahu nesmrtelnosti. Pořad běžel hned po rozboru útoku SAS na íránské velvyslanectví a tak jsem se zadíval. To nebylo nic těžkého, co musím autorům dokumentu přiznat, bylo neobyčejně živé, různorodé a působivé grafické ztvárnění. Zrychlené záběry rozpukajících květů, západ slunce, africké pláně, záběry z vrcholového sportu, vesmíru, podmořský svět, bouřka, populrně-vědecké 3D simulace... Ale ten komentář?

Něco tak sobecky lidského jsem už dlouho neslyšel. Celý ten dokument, když o tom tak přemýšlím, mohla být reklama na lidstvo. Klamavá reklama na lidstvo. Fakt, docela mě to nadzvedlo. V žurnalistice se tomu, když obraz ukazuje něco jiného než sděluje zvukový komentář, říká šum. Tady to šumělo prakticky nepřetržitě. Ke krásám přírody znělo, jak lidstvo překonalo všechny překážky, které jej spoutávaly s přírodou. Při pohledu na africké kmeny nás důvěryhodný ženský hlas s klidem informoval, že něco tak primitivního nás už dneska nečeká, protože dokážeme uživit celou planetu (jděte jim to říct). "Evoluce vymyslela člověka, který se postavil nad evoluci" byla vážně věta, kterou po sobě asi někdo nepřečetl. A hlavně mě mrzelo, že tak egocentrický pohled tam byl představen jako vědecký, majoritní a objektivně správný. Poručíme větru, dešti. Zase?

To byl ovšem celkový dojem. V jednotlivostech to byl dokument plný zajímavostí, krásných záběrů a fascinujících poznatků. Jen ten sobecký, namyšlený rámec, na který to bylo všechno naslepováno (od slova slepit nebo naslepo, vyberte si), mě utvrzoval v tom, že toto chápání světa je nebezpečné. Není tak dávno, kdy bych z něho byl nadšený (konkrétně je to 5 let, to jak jsem četl Město a hvězdy od A. C. Clarka). Jenže zvažte si to sami - jakou technologii potřebuje člověk k tomu, aby byl šťastný? Jaký průměrný věk bude potřeba k tomu, aby lidé byli spokojení? Kolikanásobná expanze ekonomiky je dostatečná?

Mám moc rád písničku Blowin' in the wind od Boba Dylana.

How many roads must a man walk down
Before you call him a man?
Yes, 'n' how many seas must a white dove sail
Before she sleeps in the sand?
Yes, 'n' how many times must the cannon balls fly
Before they're forever banned?
The answer, my friend, is blowin' in the wind,
The answer is blowin' in the wind.

How many times must a man look up
Before he can see the sky?
Yes, 'n' how many ears must one man have
Before he can hear people cry?
Yes, 'n' how many deaths will it take till he knows
That too many people have died?
The answer, my friend, is blowin' in the wind,
The answer is blowin' in the wind.

How many years can a mountain exist
Before it's washed to the sea?
Yes, 'n' how many years can some people exist
Before they're allowed to be free?
Yes, 'n' how many times can a man turn his head,
Pretending he just doesn't see?
The answer, my friend, is blowin' in the wind,
The answer is blowin' in the wind.


Odpovědi jsou zkrátka všude kolem nás. Otázky taky. I v nás, koneckonců, nebo ne? A myslím, že hledání odpovědí je... je prostě důležité, obohacující. Ale lidstvo zahleděné samo do sebe, do svých úspěchů, to se mi nějak nelíbí. Co vám?

"Two things are infinite: the universe and human stupidity; and I'm not sure about the universe."
Albert Einstein
"Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. A u toho vesmíru si nejsem jistý."

Neděle, srpen 14, 2005

Fotky, slabiky a hudba

V druháku si na žurnalistice studenti vybírají specializaci, TV, rozhlas, tisk a tak. Fotografie vydá za tisíc slov. Prý. Takže si asi zvolím specializaci tisk a fotografie, nebo to, co tomu bude nejblíže. Baví mě totiž psát, a na druhou stranu focení má expresivnější a i trochu živější formu, jak se vyjádřit. Taky nechává více prostoru každému člověku, aby si na základě obrázku udělal obrázek, poskládal si vlastní mozaiku, skládal střípky a hledal... Přál bych si, abych jednou uměl psát tak, abych popsal třeba i ty nejjednodušší zázraky kolem nás, tak, aby čtenář pocítil, co se v tu chvíli děje ve smyslech a nitru.

Na English Campu jsem byl jeden ze dvou účastníků workshopu o Haiku, který pořádal neuvěřitelně sečtělý Američan (já si taky myslel, že je to protimluv:) Tento překvapivě mladý básnický útvar pochází z japonské poezie a mnohem staršího Hokku. Má pevnou formu slabik, krutá omezení ohledně délky a interpunkce a dokonce i něco jako povinné součásti, ale jinak je to velmi svobodný žánr. Kupodivu možná právě proto, že nabízí ta omezení, napadlo mě, když jsem kvůli skladbě 5-7-5 musel seškrtat většinu toho, co jsem chtěl napsat, a zbyly tři rádky, které mě až překvapily. Psali jsme v angličtině a doufám, že někdy sem dám i haiku dílka ostatních účastníků (prosím, pošli :) Haiku by mělo vycházet z fascinace přírodou a okolím, to se mi líbí, a taky se zamýšlí nad pomíjivostí a znovuzrozením... krásný, žejo?

Jo tak o fotkách a slabikách už jsem něco řekl. A mám teď doma spoustu nové skvělé hudby, díky moc! Při mém průměrném desetinásobném poslechu písničky by mi to mělo stačit do konce prázdnin, a mám slíbenou další injekci... Přesně to jsem potřeboval, rytmus, melodii! A hned je z čeho vybírat pro fotografické prezentace - nakonec mi možná pět giga fotek nebude stačit :) Při hudbě se taky dobře žongluje, mimochodem, a nepříliš překvapivě, čím lépe ta hudba dokáže rozptýlit, tím líp, mozek vypne, naladí se na rytmus... Asi to nebudu rozebírat, zkazil bych to, hudba mě příliš přesahuje, je to občas jak nalezení sama sebe v jiné dimenzi, vůbec nechápu, jak člověk může dát dohromady tak komplexní věc, jako je písnička plná drobných jednotlivostí tvořících souznějící celek, nějaká univerzálnost se v to skrývá, no nic. Mám teď soundtrack svého nejoblíbenějšího filmu (Run, Forest, Run!) a k dokončení prezentaci mých nejlepších fotek amerických krajinek už mi chybí jen ty fotky Ameriky :)

A ještě pár odkazů, to se vám bude hezky číst, protože to spolu vůbec nesouvisí:
  • Kubark Counterintelligence Interrogation - návod pro CIA, jak vést vyšetřování, třeba se vám to bude hodit, někdy snad pokračování ;)
  • www.wikiquote.org - o Wikipedii už víte, tak teď se ještě podívejte na velkou sbírku citátů a přidejte tam všechny vaše oblíbené
  • spolužák vydal knihu! Už je to dýl, ale to nevadí. Tady je ukázka, ale jsou tam i mnohem lepší věci :) Třeba povídka Socrates nebo Jezdec z neznáma, to mě vážně bavilo!
  • v Hospodářkách 169 (poslední týden prázdnin) vyjde ten můj článek o Wikipedii :)
  • I've learned od Andy Rooneyho je krásně jednoduchý text, ve kterém je sdělována nesdělitelná zkušenost jednoduchým a laskavým způsobem, který vás donutí se trošku zamyslet. Přečtěte si. A rozhlížejte se, poznávejte, hledejte, všude kolem sebe, ať pak jednou můžete někomu říct, co jste se naučili vy...
"If we knew what it was we were doing, it would not be called research, would it?"
Albert Einstein
"Kdybychom věděli, co to vlastně děláme, pak bychom tomu neříkali výzkum, že?"

Trocha politických Otázek

Pro ty věrné čtenáře, kteří se zajímají o politiku (jsou čtyři), je určen tento článek. Musím totiž nějak oslavit, že se náš kantor Václav Moravec nejenže vrátil na obrazovky, ale povedlo se mu možná založit novou platformu politicko-společenských diskusí. To ukáže až čas, já se zaměřím na dnešní den, kdy hosty první části Otázek byli předsedové menších, neparlamentních stran.

Samozřejmě, že tématem byly Volby 2006 a klasické "Jak chcete přesvědčit lidi, aby se zvedli zkřesla a dali hlas právě vám?" No nikdo z těchto pánů mě z křesla nezvedl, ale pár jejich poznámek mě trochu nadzvedlo. Tak třeba pan Jan Beránek (Zelení) se celou dobu vracel k jakési hrozbě změny volebního systému. O volebních systémech něco trošičku vím, musel jsem se je nedávno učit a ještě to tak úplně nevyprchalo, i když se snažím. Ale pan Beránek označil Václava Klause jako rafinovanho stratéga, který se snaží už od počátku devadesátých let změnit volební systém z většinového na "menšinový", čímž by znevýhodnil malé strany. Pokud to nebyl přeřek, byl to kec. Naopak, většinové systémy dávají vzniknout několika málo silným stranám, zatímco poměrný (ne menšinový) propustí svým sítem stran více. A u nás funguje něco mezi. Jo a připomínám, že tohle je určitě kec i ode mě, takže sledujte komentáře, on mě někdo opraví...

Vladimír Železný se rozhodl vyslechnout všechny povzdechy, které nejspíš slyšel v moravském viném sklípku ve dvě ráno: "Tož jakto žé Moravá nemá vlasní sňém? A co si té Amerikáni myslej, když oni víza nám, my jim taky! Ta Europska Unija je na..." (omlouvam se za neautenticitu dialektu:) Takže Nezávislí demokraté budou závislí na popularitě pana ředitele a takovýchto nápadů, i když program asi mají rozbobtnalý i do ostatních oborů. No uvidíme nevím, jestli bych chtěl tuhle stranu v parlamentu, ale zase, záleží na lidech. Jan Kasl z nich mluvil politicky nejrozuměji, není divu. Ovšem snahy spojit Evropské demokraty s jinými subjekty možná budou vypadat podivně a nedůvěryhodně.

Nejdůležitější mi přišla taková mimochodná otázka ohledně strany Zelených, to je taková polostrana, ktrá se dřve příliš nechtěla politicky angažovat, a teď řeší, jak do politiky. Naplno? Napůl? Ekologicky? Nezávisle? Pan Hartl (sociolog) zmínil, že mladá generace by uvítala v parlamentu alternativu k politice. Otázka zní: může se politika dělat alternativně? Myslím, že částečně ano, ale ne tak, aby to byla politika. Alternativa může upozorňovat na ožehavé otázky (agenda setting), ale reformy, které se musejí provést nepopulárním způsobem, k tomu je (a dodávám - bohužel) potřeba silné politické strany nebo shody více stran. A z ekonomického hlediska jsou reformy potřeba nejen u nás, ale úplně všude... To říkám jako expert na ekonomii, který rozečítá devátou kapitolu Samuelsona a právě pochopil, jak se graficky znázorňuje Keynesův multiplikátor.

Volby budou aktuální až za dlouho a doufám, že se na mém blogu nebudou oběvovat příliš často. Spíš bych tu chtěl udělat reklamu portálu nonstop českému zpravodajskému kanálu ČT24 - na stránce www.ct24.cz najdete kromě živého vysílání (je to snesitelné i při pomalejším připojení) i deníčky (blogy) komentátorů a textové zpravodajství na dobré úrovni. Že by česká CNN? Nebo BBC? Moravce už mají :)

Chtěl bych zde také vyjádřit soustrast pozůstalým cestujících z kyperského letadla, které právě havarovalo nedaleko Atén. Doufám, že okolnosti případu (chybný servis, neúplná oprava, přítomnost dvou letadel F16, která zdá se nikoho nepřekvapila?) budou trasparentně prošetřeny. Co napsat víc? Musí se napřed stát tragédie, aby s tím pak začali lidi něco dělat a dávat si aspoň chvíli pozor?

Středa, srpen 10, 2005

Výtah, docent a nedostatek inspirace

Když jsem jel výtahm z Inexu, nastoupili se mnou ještě dva lidi, nějaká slečna a pán tak kolem třicítky. Na první pohled to byl skautský vedoucí. Jsa (jsouc?jsouce?) nejblíže čudlíkům, zeptal jsem se, jestli do přízemí. Kývali.
"Ta nula, to bude asi přízemí, co?"
"Ukaž, já nevim," odstrčil mě skaut. "Já si to vždycky radši ověřím na tom Braillovi."
A suveréně hmátl prstem vedle tlačítka nula, kde jsou čísla pro nevidomé, zavřel oči a přikývl: "Jo, nula. Jedem!"
Nevěřícně jsem na něho vrhl pohled. Teda vrhl jsem na něho nevěřícný pohled.
"Mi taky nevěříš, co?" povídá, zatímco jsme jeli, a poprvé se ušklíbl, napřed očima a zbytek obličeje pak následoval. "To mi takhle jeden devítiletej kluk říkal: 'Tebe já se můžu zeptat jenom na to, co určitě vim.'"
"Nebo na to, co mě vůbec nezajímá," napadlo mě nahlas, ale nevypadalo to, že by si tím dal ten príma chlápek zkazit náladu. To jsem rád.
"Tahle pověst se může občas hodit," zamyslela se slečna. Skaut se rozpovídal se nějaké jejich hře a vystupovali jsme. To už je podruhé, co jsem jel do Inexu kvůli úřdnické prkotině, a pokaždé mě cestou dolů někdo takhle mile potěšil.

Vzpomněl jsem si při tom na Jirákův fejeton z Nového prostoru, takový konverzační o cestě výtahem a tichem nad pouští, kombinace, kterou dává dohromady s lehkostí až zarážející. Proto ho asi rád čtu. Že vždycky píše tak nějak lidově a skromě, i když je to pan docent a u zkoušky vám nedá zadarmo ani bod. A když jsem mu dal svoji práci o Násilí v médiích, vyzdobenou komiksy Calvina a Hobbese, tak se smál ještě cestou ze schodů. Takovej fajn mediální expert:)

Obávám se, že jsem dnešní pemzum napsaných slov už vyčerpal - spáchal jsem dnešní ekonomickou rubriku Caroliny a zjistil jsem, že někteří ekonomové prominentních bank jsou placeni za prognózy, které jsem se právě dočetl v šesté kapitole Samuelsona. No vida, aspoň vidím, že to k něčemu je ;)

To jste si dneska moc nepočetli, co? Já vím. Tak tady si to můžete vynahradit. Jestli znáte písničku American Pie od Dona McLeana (ne ten remake od Madonny!), tak se vám bude určitě líbit Understanding the lyrics of American Pie. Některé dohady jsou sice evidentně přitažené za vlasy, ale každopádně je to zajímavý. Jestli chcete, tak mi do komentářů pošlete doporučení na nějakou zajímavou písničku:) Tak zatim!

Sobota, srpen 06, 2005

Střípky (z) prázdnin III.

Opět toho mám na srdci, na jazyku i na klávesnici tolik, že se mi to ani pavučinou nepovede spojit do jednolitého celku. Ještěže tu mám ty odrážky:)

  • Hned na začátek vás, čtenářky a čtenáře mého blogu, musím uklidnit. Nečtete blog jen tak nějákého studenta, který neumí psát a všichni to o něm vědí. Čtete blog studenta, který neumí psát a má na to oficiální potvrzení z Cambridge. Asi jsem to pokonil tím, že jsem napsal článek na úplně jiné téma, než jaké bylo v zadání. Doufal jsem, že to pochopí. Asi to pochopili jednoznačně. Takže CAE mám :)
  • Hospodářské noviny (nemaje k dispozici výše zmíněný posudek mého writingu) se rozhodly dát mi šanci. V průchodu metra Můstek mi zazvonil telefon a ze mě se rázem stal příspěvatel do HN! Jen jsem je musel ujistit, že nejsem placeným Wikipedistou. Takže si kupujte HN, někdy za dva tři týdny bych tam mohl být můj třínormostránkový článek o Wikipedii:)
  • Nový Prostor, streetpaper, který pomáhá bezdomovcům vyhrabat se z problémů, najít v sobě sílu pracovat a v neposlední řadě vytváří pěkný pestrý střípek do mozaiky alternativní kultury, má problém - nedostali dotace. Poprvé jsem si toho všiml, když prodejce na Skalce počítal něco na kalkulačce. Zkrátka časopis nedostal dotaci a musí šetřit, kde se dá. Vychází už jen dvakrát měsíčně a hledají jakýkoli nápad, kterým by finanční krizi překonali. Nejlepší by asi bylo nějak využít potenciál prodejců, ale každý projekt potřebuje čas... Tak se jim kdyžtak ozvěte, když vás něco napadne.
  • Francouzká angličtina je opravdu jiná. Už po několikaminutovém pokusu o rozhovor jsem pochytil výslovnost th=z a r=R, po chvíli ee=y a nakonec sh=s. Rodiče, kteří se anglicky učí jen krátce, se přizpůsobili, takže teď už nerozumím, ani anglickému rozhovoru našich francouzských hostů s nimi. Na scénu tak přichází pantomima, skřeky a obrázky. Takže v zájmu jazykové výchovy (a taky Krokodýla :) si koupím aktivní výukovou pomůcku těchto komunikačních dovedností.
  • Mezi svých TOP10 filmů jsem musel zařadit nového kandidáta. The Gods Must Be Crazy je "epická komedie absurdních rozměrů" - a opravdu, chvílemi groteska, chvílemi antropologický výklad, chvílemi akce, jindy smolařská romantika, záběry jak z National Geographic, kouzelný příběh, neuvěřeníhodná upřímnost a sen o lepších lidech žjících v jednoduchosti... Must see :) Nečekejte nic extra alternativního nebo hluboce filosofického, zkrátka se do toho nechte vtáhnout.
  • Když se vám něco zdá, víte, že se vám to zdá? Já si pamatuju, že někdy v tom snu skoro určitě vím, že je to jenom sen. Ale co si tak vzpomínám, vždycky jsem se do toho nakonec ponořil. Nebo jsem se rozhodl, že vyzkouším něco, co bych normálně neudělal. Takže pak doufám, že toje opravdu sen :)
  • Ortoped opravil ortézou oteklé (no a došla slovní zásoba) kOleno. Předepsal mi léky, z nichž u jednoho jsem si přečetl odstaveček "nežádoucí účinky". Nevolnost, zvracení, krvácení, poruchy řeči, granulocytopemie, astma, zmatenost, žloutenka (!) nebo vyrážka. Fajn. Skvělý. Ten, co to píše malými písmeny, to s náma myslí dobře.
  • Rozhodl jsem se, že nebudu Billovi za vola a požádám Pandu, aby mi na notebooka nainstaloval tučňáka. Hotová zoo. S počítači teď zápasím, už se mi snad konečně povedlo nastavit připojení tak, že půl dne nespadlo, a zase se mi smazaly vybrané fotky z campu... "Počítače nám efektivné pomáhají řešit problémy, které bychom bez nich vůbec neměli."
  • Shon kolem CzechTeku už začíná unavovat snad všechny (tady najdete zajímavý rozhovor s ministrem Bublanem). Přesně to vyjádřila tahle dvě slova: okurková sezóna. Příští týden jsem v redakci Caroliny, tak snad z toho nějaký salát namícháme.
ERR 707: Vtipný závěr blogového příspěvku nelze zobrazit. Počkejte několik dní a zkuste to znovu.

Středa, srpen 03, 2005

Vzrušující žonglování s ekonomickými pojmy(?) a pár odkazů

"Doufáme, že se přesvědčíte, že ekonomie je nejen užitečná, ale i fascinující. Generace studentů často ke svému vlastnímu překvapení zjišťovaly, jak vzrušující může studium ekonomie být."
Ti, kteří četli, pravděpodobně poznali slavnou a profláklou bibli studentů ekonomie - Samuelsona a Nordhause. Po přesně deseti měsících studia na ekonomických teoriích jsem se poprvé dostal k téhle knize a hodlám se jí prokousat až k úspěšné záříjové zkoušce z Makroekonomie. Jsem zvědavý, jestli se z toho nezblázním. Tak na mě kdyžtak občas dohlédněte, kontrolujte, jestli se koncentrace ekonomických termínů v textu nevychyluje z rovnovážného stavu k maximální limitě únosnosti rychleji, než roste poptávka.

Taky koukám, že jsem se za ten měsíc práznin úplně odvykl něco se systematicky učit, například psaní tohohle příspěvku je další ze způsobů, jak oddálit vlastní čtení vysokokalorické bichle. Ale jinak myslím, že jsem se během prázdnin naučil dost, třeba zapojit mikrofony do mixážního pultu, více naslouchat, opravovat ostatním jejich anglickou výslovnost, nasadit si pecky do uší, přepisovat písničky, restartovat počítač, neopravovat ostatním jejich anglickou výslovnost, překládat z angličtiny do češtiny bez ohledu na originál nebo chodit do schodů po jedné noze.

Po zbytek prázdnin bych se rád naučil psát konzistentnější a méně egocentrické blogové příspěvky, jenže jak jsem pořád doma... Aspoň vám sem dám pár zajímavých odkazů:
  • Jak je to s CzechTechem? - pixy shrnuje odkazy, já sám v tom nemám tak úplně jasno, řekl bych, že to policie přehnala, politici zavinili a technaři vyhrotili.
  • Nafouklá bublina okolo fantasy - Pratchett o Rowlingové utrousil, že píše fantasy a noviny o tom píšou všude po světě... Aspoň zase o pár lidí víc ví, že Pratchett je vtipnej. On opravdu je, zkusím někde vyhrabat jeho citáty.
  • FireShow - různé fireartové věcičky mě začaly zajímat při pozorování vystoupení tohohle kluka z Campu. Efekt byl vytvořen dvěma zapálenými řetězy, dlouhou expozicí s dobleskem a jeho neuvěřitelnou hbitostí.

    Takže plánuju, že si seženu FireStick s kevlarovými konci a zkusím, jestli studený oheň taky pálí... Viděl jsem teď video(6 MB) kluka, co předváděl ohnivé triky v noční Paříži, s osvětlenou eiffelovkou za zády, no pěkný :) Tady na najdete takové a podobné odkazy o Firesticku(jedná se o jiný druh, ale fotky super).
  • Žonglérův slabikář - všechno o žonglování s míčky, co budete tak první rok potřebovat vědět. Já jsem po třech dnech zvládl kaskádu a teď se snažím zbavit se pocitu, že se mi nic jiného s těma míčkama povést nemůže. Ještěže vím, že to zvětšuje mozek :)
  • Praha pro Francouze - kdybyste taky někdy náhodou potřebovali tlupu Francouzů vybavit zběžnými a povrchními informacemi o našem hlavním městě, zkuste jim vytisknout tohle... Nebo jděte na francouzskou Wikipedii
  • Stopujete o prázninách? - kromě Yuhůova webu o autostopu musím doporučit také něco pro řidiče: Jak pobavit stopaře :)
  • A pro EnglishCampery ještě něco o naší oblíbené Pharao, Pharao (ú, bejby, let my people go, jé jé jéé...) A příště se podíváme na American Pie.