Maškaráda - Divadlo v Dlouhé
Byl jsem dnes na veřejné generálce Pratchettovy hry Maškaráda v divadle v Dlouhé. A musím říct, že se jedná o úžasnou hru. Přestože včetně přestávky trvala tři a půl hodiny, diváci se ani na okamžik nenudili. Neměli šanci. Vynikající výkon herců (po zvyku Monty Pythonů hráli někteří až pět rolí), nápaditá scénografie, efektní využití světel a dalších efektů... A protože Maškaráda se odehrává v Ankh-Morporské opeře, nemůže chybět také hudba! Kvalitně vybraná, reprodukovaná i naživo. Vtipné a chytře zdivadelněné!
Pokud jste viděli inscenaci Soudných sester, potkáte zde v Maškarádě mnoho starých známých. Zvláště Stařenka Oggová a Bábi Zlopočasná mohly těžit ze svých letitých zkušeností a v roli se skutečně cítí jako doma. Přesto se jednalo o veřejnou generálku a tak jsme si mohli všimnout několika přebreptů:
"Pokusili jsme se vrátit text k původnímu románu systémem krátkých scén zakončovaných ostrou pointou, často řazených simultánně vedle sebe. V Soudných sestrách i v Maškarádě nám tak oproti Briggsovým patnácti vzniklo asi padesát kratších scén, přičemž text scénáře není delší, ale pocitově daleko dynamičtější a rytmicky vyváženější. Znamená to rychle měnit prostředí, což je samozřejmě náročné pro scénickou podobu věci. Kromě toho jsme vrátili do hry postavu Smrtě, kterého Briggs už v Soudných sestrách vypustil, zřejmě proto, že neposouvá děj. Ale pro svět Zeměplochy je to figura naprosto nepominutelná a pro Pratchetta samotného, jak nám osobně potvrdil, klíčová."(Divadlo v Dlouhé - Maškaráda)
Vynikající byly kromě představitelek obou čarodějek a hlavní hrdinky Perdity především Miroslav Táborský v roli ředitele Štandlíka, brilantně ironický a operetně pateticky odevší Miloš Kopečný v roli Sardelliho, roztomilá Magdalena Zimová (kterou ze zákulisí nejspíš poslouchal i její potomek) a Vlastimil Zavřel, jehož přeměna z Enrica Bazilica v Jindřicha Slimejše byla stejně brilantní, jako proměna pana Liberky v krysu. No a Smrť v podání Petra Vargy ještě zaslouženě těží z pověsti, kterou si získal svým smtícně stepovacím tanečkem v Soudných sestrách, že?
Na Maškarádu se chci určitě ještě někdy vypravit. Všem doporučuji!
"Gou mast šou on!"
pan Štandlík, novopečený ředitel Opery, začíná objevovat kouzlo operního světa
Pokud jste viděli inscenaci Soudných sester, potkáte zde v Maškarádě mnoho starých známých. Zvláště Stařenka Oggová a Bábi Zlopočasná mohly těžit ze svých letitých zkušeností a v roli se skutečně cítí jako doma. Přesto se jednalo o veřejnou generálku a tak jsme si mohli všimnout několika přebreptů:
- "Esme, ty jsi nikdy nemívala zvířata ráda v lásce."
- Ve vypjaté scéně, kdy Bábi držela odmaskovaného fantoma, spadla jí fantomova maska do hlediště, do první řady. Bez vypadnutí role zařímala: "Může mi prosímvás někdo podat masku?! Třeba vy, no tak!"
- Velmi nestabilní vozík na rozvážení nápojů vypověděl službu a rozlil víno po jevišti. Ředitel divadla sice číšníkovi patřičně vyčinil, ale rychle mu pomohl věci sesbírat...
"Pokusili jsme se vrátit text k původnímu románu systémem krátkých scén zakončovaných ostrou pointou, často řazených simultánně vedle sebe. V Soudných sestrách i v Maškarádě nám tak oproti Briggsovým patnácti vzniklo asi padesát kratších scén, přičemž text scénáře není delší, ale pocitově daleko dynamičtější a rytmicky vyváženější. Znamená to rychle měnit prostředí, což je samozřejmě náročné pro scénickou podobu věci. Kromě toho jsme vrátili do hry postavu Smrtě, kterého Briggs už v Soudných sestrách vypustil, zřejmě proto, že neposouvá děj. Ale pro svět Zeměplochy je to figura naprosto nepominutelná a pro Pratchetta samotného, jak nám osobně potvrdil, klíčová."(Divadlo v Dlouhé - Maškaráda)
Vynikající byly kromě představitelek obou čarodějek a hlavní hrdinky Perdity především Miroslav Táborský v roli ředitele Štandlíka, brilantně ironický a operetně pateticky odevší Miloš Kopečný v roli Sardelliho, roztomilá Magdalena Zimová (kterou ze zákulisí nejspíš poslouchal i její potomek) a Vlastimil Zavřel, jehož přeměna z Enrica Bazilica v Jindřicha Slimejše byla stejně brilantní, jako proměna pana Liberky v krysu. No a Smrť v podání Petra Vargy ještě zaslouženě těží z pověsti, kterou si získal svým smtícně stepovacím tanečkem v Soudných sestrách, že?
Na Maškarádu se chci určitě ještě někdy vypravit. Všem doporučuji!



0 Comments:
Post a Comment
<< Home