Novinářům tatranky nedáme!

"Dobrý den, pane, měl byste čas na krátký průzkum trhu? Ani ne čtvrt hodinky..."
"No... tak jo, když u toho nebudete kouřit."
Stojíme pod Bílou Labutí na Václaváku a mladík z agentury pro výzkum trhu neochotně zahazuje špačka cigarety. To mě potěšilo natolik, že jsem byl ochoten zodpovědět průvodní sérii otázek. Minule, když mě zastavili, jsem vstupním sítem neprošel (nebylo mi více, jak třicet let). Tentokrát věkovou hranici splňuji a postupuji do dalšího kola.
"Jíte rád tatranky?"
"No, ani ne."
"Aspoň jednu týdně?" prosí mě kluk.
"No, pro statistické potřeby asi jo..." vzpomenu si na hory, kde jsme neobědvali skoro nic jiného. Kluk na mě spiklenecky mrkne, jako že jsme na stejné lodi, já že se naochutnám tatranek a on odevzdá další dotazník. Nabídne mi tykání, přijímám.
"A ještě: je někdo z vašich příbuzných nebo vy zaměstnán v čokoládovém průmyslu?", čte další otázky, aby se ujistil, že jsem ta správná autorita na čokoládové výrobky.
"Ne," už si sundavám batoh, abych do něj uklidil nově koupené a čerstvě rozečtené Třetí přání splněno od Roberta Fulghuma.
"A pracuje někdo z rodiny nebo vy v reklamě, průzkumu veřejného mínění nebo v médiích?"
"V médiích? No tak to jo. Já." pochlubím se, i když správně bych měl říct spíše pohybuji se kolem médií.
"Ty pracuješ v médiích?"
"Hm."
"Kurva!" uleví si dotazovatel. A tolik úsilí do mě vložil! "Hele...a nechceš to zatlouct, že bys ochutnal pár tatranek?"

Myslím, že to má něco společného s ochranou důvěryhodnosti výzkumu a jeho metod. Mediálním pracovníkům se zkrátka nevěří. Mohli by se snažit výzkum ovlivnit (třeba takhle: "Hmmmm, tahle tatranka je ale dooobrááá.") Mohli by se dokonce snažit zjistit, jak výzkum probíhá, a informovat o tom, z podobných důvodů se v Tescu nesmí fotit.

A tak se do průzkumu nedostanou, pokud svoji identitu novináře neskryjí. To etický kodex novináře nedoporučuje, už vůbec ne bez souhlasu šéfredaktora. Takže smůla, neochutnal jsem tatranky a nechal jsem agenturu pro výzkum trhu odchytnout jiného milovníka cukrovinek, nekontaminovaného shnilým mediálním prostředím. Místo toho jsem si nedaleko pod stromem na lavičce sednul s knihou a užíval sluníčka v teplé jarní ranní Praze.
Stejně by se ty čokotatranky roztekly...