Začal akademický rok 2006/2007...

A na univerzitě to hučí jako v úle. Zmatky se týkaly především slečny Karolínky a jejích nedorozumění s panem Tajemníkem. Předměty se rodily a zanikaly prakticky v průběhu přihlašování a zapisování. Já se navíc dozvěděl, že s berlemi nebudu moci fotit sportovní reportáž...

Příští týden budeme na semináři prodebatovávat, co že se to událo v posledních dnech za krizi v intelektuálním kulturním týdeníku. A pak že si náš učitel nedokáže vydobýt Respekt.

U nás na fakultě to dneska byl samý erasmák (výměnný student v rámci programu Erasmus). Strávili jsme deset minut, než jsme jim vysvětlili, jak funguje systém půjčování klíčů od počítačové pracovny:

1. když si půjčíš klíč, dáš na vrátnici ISIC
2. klíčem odemkneš
3. když odcházíš, vyměníš si ISIC s někým, kdo zůstává
4. jeho ISIC vrátíš na vrátnici a oni ti vrátí ten tvůj

Může to snad být jednodušší? Tak jsem to pečlivě vysvětlil, anglicky, asi pětkrát. Poté, co většině naslouchajích došlo, v čem systém spočívá, a pochopili, že dát někomu ISIC znamená starost navíc, zahráli bezchybně hereckou etudu "plná místnost hluchých cizinců". Pomohl jsem dotyčnému Polákovi sehnat ISIC a odskákal na přednášku. Tenhle rok snad po dvou letech konečně dopíšu svoji rozepsanou seminárku o Škvoreckého Zbabělcích.

Po vyčerpávajícím dni jsem vybelhal z fakulty a vypravil se konečně domů.
S klíčema od počítačů v kapse, s ISICem na vrátnici.