Cardiff - moody pictures

Foceno na pozitivní film Fuji Velvia 50 - krásné barvy, žejo?
A příště už se nebudu schovávat za obrázky a zase něco delšího napíšu. Třeba o tom, jak mě zaskočilo letošní jaro. 

Cardiff - fotky z velšského skanzenu

Dneska jsem si nechal vyvolat fotky, které jsem chytal na klasický film. Tyhle jsou z Wales Traditional Culture Center (nebo tak nějak):









 

Cardiff - last days photos

Výlet po velšské krajině:
Holiday Bible Club Medieval Night:


Catapult:


Jsem zpátky z Velké Británie, bylo to úžasntých (fabulous) deset dní, teď se pokusím vyrovnat se šokovou terapií s časovým posunem. A všechny zvu ve středu od půl sedmé (středoevropského času) na promítání filmu Crash. 

Cardiff - day5

Každý den teď dopoledne běží v Thornhill Church běží Holiday Bible Study Club. Zaměření na děti od čtyř do asi dvanácti let je celkem široké, a ze začátku jsem vůbec nevěděl, co od toho čekat. Ale výsledkem mnohaměsíčních příprav je dvouhodinová šou plná her, písniček, malování, soutěží... kterou si dětiurčitě zapamatují. Teda doufáme:)


Součástí je i divadelní představení. Celkem mě překvapilo, jak důkladně jsou promyšlené kulisy. Jinak je divadlo zaměřeno na lidi ve věku 5 let, takže nám většinou nedělá problém rozumět angličtině.




Všem dětem dáme na památku takovýhle obrázek:

Takže to je to, co tady dělám ve svém volném čase - portrétuju stovku dětí a snažím se je napasovat do navrženého erbu. No co, vymyslel jsem to na sebe, tak si nesmím stěžovat.

Anglie zase kozervativně prší (drizzling), doufám, že máte lepší počasí. To je tady hlavní koverzační téma. Teda...
Can you pass me the salt, please?

Cardiff - day4

Tak tady teď na deset dní bydlím. Všechny domky jsou tu jeden jako druhý, postaveny byly v sedmdesátých letech při rozšiřovaní předměstí. Architekture není ničím odlišná od řadových domků, kterých vidíme o Anglii desetitisíce. Co je různé, je vnitřek domů.Do Cardiffu přijel náš Czech team jako posila centru Thornhill Church při pořádání Holiday Bible Club. Jedná se o akci pro děti ze školky a prvního stupně základky, účstní se jich až 200. Přípravy proběhly v přátelské atmosféře, bylo krásně, všude spoustu prostoru a taky dobrá hudba... to pak hned všechno rychleji utíká.

Budova zdaleka neslouží jen k bohoslužbám - každý den se tu pořádají kulturní nebo sportovní akce nebo promítání, no a centrum pro mládež, školka a kavárna běží prakticky nepřetržitě.
 

Cardiff - day3

Výlet po velšském hlavním městě Cardiff byl celkem zběžný, ani počasí nebylo nijak zvláštní. Nejdéle jsem se zdržel v knihkupectví, a určitě tam ještě nějaký čas i libru utratím... Také mám konečně možnost koupit si The Big Issue (anglický streetpaper, který prodávají lidé bez domova, u nás podle něj vznikl Nový prostor). Když vás bude zajímat, řekněte si, rád půjčím.

Zatím nemám moc fotografií. Navíc nevím, co o městě psát. Tak aspoň stručná fotoreportáž:)




Nebýt všudypřítomných narcisů, bylo by tu docela smutně zelenošedivo. Asi si Velšané potřebují při tom takřka neustálém podmračeném nebi přnést sluníčko aspoň na své věčně zelené trávníky...

Cardiff - day 1

Na Holiday Bible Study with Sir Chancelot And His Weak Knights, který vypukne zítra, se pilně připravujeme a vypadá to jako skvělá a legrační akce - pro děti, které se jí budou účastnit. Uloha nás, českého týmu, bude pobavit je a postarat se o to, aby se malí rytíři a dámy nenudilii ani se navzájem nezranili.

V pátek jsme využili skvělého, neteradičně slunečného počasí, a vyrazili po památkách velšské kultury:




A samozřejmě: přeji Veselé Velikonoce! 

Maškaráda - Divadlo v Dlouhé

Byl jsem dnes na veřejné generálce Pratchettovy hry Maškaráda v divadle v Dlouhé. A musím říct, že se jedná o úžasnou hru. Přestože včetně přestávky trvala tři a půl hodiny, diváci se ani na okamžik nenudili. Neměli šanci. Vynikající výkon herců (po zvyku Monty Pythonů hráli někteří až pět rolí), nápaditá scénografie, efektní využití světel a dalších efektů... A protože Maškaráda se odehrává v Ankh-Morporské opeře, nemůže chybět také hudba! Kvalitně vybraná, reprodukovaná i naživo. Vtipné a chytře zdivadelněné!

"Gou mast šou on!"
pan Štandlík, novopečený ředitel Opery, začíná objevovat kouzlo operního světa

Pokud jste viděli inscenaci Soudných sester, potkáte zde v Maškarádě mnoho starých známých. Zvláště Stařenka Oggová a Bábi Zlopočasná mohly těžit ze svých letitých zkušeností a v roli se skutečně cítí jako doma. Přesto se jednalo o veřejnou generálku a tak jsme si mohli všimnout několika přebreptů:

• "Esme, ty jsi nikdy nemívala zvířata ráda v lásce."
• Ve vypjaté scéně, kdy Bábi držela odmaskovaného fantoma, spadla jí fantomova maska do hlediště, do první řady. Bez vypadnutí role zařímala: "Může mi prosímvás někdo podat masku?! Třeba vy, no tak!"
• Velmi nestabilní vozík na rozvážení nápojů vypověděl službu a rozlil víno po jevišti. Ředitel divadla sice číšníkovi patřičně vyčinil, ale rychle mu pomohl věci sesbírat...

Právě takovéhle maličkosti dělají z divadla lidské představení. A opět musím zdůraznit, že celá hra se mi moc a moc líbila, dokázala zachovat nejen vypointovanost jednotlivých scén, ale i napjetí a spád celé hry.

"Pokusili jsme se vrátit text k původnímu románu systémem krátkých scén zakončovaných ostrou pointou, často řazených simultánně vedle sebe. V Soudných sestrách i v Maškarádě nám tak oproti Briggsovým patnácti vzniklo asi padesát kratších scén, přičemž text scénáře není delší, ale pocitově daleko dynamičtější a rytmicky vyváženější. Znamená to rychle měnit prostředí, což je samozřejmě náročné pro scénickou podobu věci. Kromě toho jsme vrátili do hry postavu Smrtě, kterého Briggs už v Soudných sestrách vypustil, zřejmě proto, že neposouvá děj. Ale pro svět Zeměplochy je to figura naprosto nepominutelná a pro Pratchetta samotného, jak nám osobně potvrdil, klíčová."(Divadlo v Dlouhé - Maškaráda)

Vynikající byly kromě představitelek obou čarodějek a hlavní hrdinky Perdity především Miroslav Táborský v roli ředitele Štandlíka, brilantně ironický a operetně pateticky odevší Miloš Kopečný v roli Sardelliho, roztomilá Magdalena Zimová (kterou ze zákulisí nejspíš poslouchal i její potomek) a Vlastimil Zavřel, jehož přeměna z Enrica Bazilica v Jindřicha Slimejše byla stejně brilantní, jako proměna pana Liberky v krysu. No a Smrť v podání Petra Vargy ještě zaslouženě těží z pověsti, kterou si získal svým smtícně stepovacím tanečkem v Soudných sestrách, že?

Na Maškarádu se chci určitě ještě někdy vypravit. Všem doporučuji!

What's news

Vítejte v přehledu dnešních zpráv (podle definice je zpráva "informací o něčem, co se stalo nebo nestalo, stane nebo nestane" :)

• Reuters Video - na téhle stránce můžete zdarma (díky reklamám) sledovat zprávy z celého světa, vybírat z několika kategorií, občas se zasmát a procvičit angličtinu
• Mapy na Seznamu se skutečně vyznamenaly... Sice nejsou bez chyb, ale rozhodně teď s přehledem vedou a kvalita leteckého nasnímání je velmi dobrá, stejně jako je snadné ovládání
• Podle článku DCh chodil možná Ježíš ne po vodě, ale po "tenké, krátké, sotva viditelné ledové kře, vzniklé díky zvláštním atmosferickým podmínkám, která se v těch časech mohla objevit statisticky jednou za 160 let". Zdá se mi, že je to ještě zázračnější, než samotná chůze po vodě:)
• Víte, co je to pekařský tucet (baker's dozen)? Ve středověku byli pekaři přísně trestáni za nedodržení udávaného počtu pečiva (obzvláště vypečených rohlíčků nejspíš). A tak si vymysleli trik: do každého tuctu (12) vždycky dávali o jeden kus pečiva více. Nevím, jestli to nějak souvisí s nešťastnou třináctkou . Víte, že v Praze nejezdí tramvaj 13? A v některých hotelech prý mají pokoje 10, 11, 12, 12a, 14, 15...
• pojedu na deset dní do Cardiffu - fotit, studovat a starat se od děti. Držte mi palce...
• paxik's point of view oslavil bez větších ohňostrojů svoje první narozeniny. Autor blogu, paxik, se nechal slyšet, že děkuje všem svým čtenářům a odmítl celou věc dále komentovat. Pouze podotkl, že v pravém sloupci blogu přibyly zajímavé vychytávky a prosí návštěvníky, aby více klepali na reklamy...

Právě odjíždím na English Weekend. See you!

(Článek byl nedopatřením publikován až o čtyři dny později.)

Vodoléčba

Jaro s sebou přineslo povodně, takže než začnu psát cokoli jiného:
DMS POVODNE2006 na číslo 87777

I když čtu blogy na internetu poměrně dlouho, snad žádný z nich mě nenadchnul jako ty, které vám chci dneska doporučit. Nejsou tak známé, jako je blog ostravaka, ale myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co si na internetu můžete přečíst:

• letinka.bloguje.cz - původně jsem tenhle blog strčil do článku jen jako takovou nouzovku, protože se mi líbilo několik příspěvků. Pak jsem se ale začetl pořádně, začal se vracet a musím říct, že letinka píše jeden z nejlidštějších blogů. Každý příspěvek má pointu, často dojemnou i humornou, někdy drsnou, k zamyšlení, zkrátka pěkně hlubokou. Nemůžu prostě nedoporučit tyhle články:
• Hezký telefonní rozhovor
• Zabít?
• Člověk rozumný, člověk cítící, člověk zranitelný
• Karikatury a provokace
• postsecret.blogspot.com - skutečně jedinečný projekt na internetové scéně...

Snažím se, jak už jsem psal, najít ve svém životě rytmus. První radu, stát se skřivanem (díky), se mi zatím daří dodržovat:) A tady ještě přináším slíbený tip na to, jak mít den, který trvá 36 hodin. Článek jsem našel pomocí systému del.icio.us.



Těším se, že se s některými uvidíme na English Weekendu tenhle víkend. Dejte vědět:)

Have a nice day!

Share it!

Hodně mě zaujaly dva systémy, kterým bych asi řekl "sdílené online komunity". Hm, to jsem to moc nevysvětlil. Myšlenka je bezmála geniální. Vezměte si třeba takové oblíbené položky (bookmarky) v prohlížeči: když si stránku doma uložíte mezi oblíbené, nemáte ji rychle k dispozici ve škole apod. Co když chcete někomu poslat svoje oblíbené položky? Co když vás zajímá, kde že je ten článek, který vám někdo doporučoval?

Systém del.icio.us (webová adresa je skutečně del.icio.us) umožňuje vytvořit si profil a oblíbené položky nahrávat na server. Pak máte svoje záložky k dispozici (del.icio.us/jméno) odkudkoli. A teď ta krása: protože každé záložce můžete přiřadit klíčová slova, tak můžete snadno zjistit, kdo si ukládá podobné věci, jako vy. A dokonce si můžete nechat ukázat podobné stránky, tedy stránky s podobnými popisy nebo od lidí s podobným vkusem. Nemluvě o populárních odkazech, tedy těch nejvíce odkazovaných. Zpočátku jsem se na to koukal nedůvěřivě, ale vřele doporučuju!

Druhým systémem je internetová hudební komunita last.fm, kde můžete zcela zdarma a legálně (a především snadno) poslouchat hudbu podle vlastního vkusu. A zase, co posloucháte, můžete si označit jako oblíbené a váš vkus se promítne do toho, co vám last.fm na základě vkusu ostatních nabídne. Zkoušel jsem zatím stanice jako "similar to Johan S. Bach", "Classic Rock" nebo "Similar to Beatles", je to paráda, dostanete se k hudbě, o které jste neměli ani tušení. Nebo aspoň já, hudebně nevzdělaný, si takhle pořádně rozšiřuju obzory. Zkuste a uvidíte, a dejte mi prosím vědět, jak se vám to líbí, budu o těchle dvou systémech v dohledné době psát.