paxik's point of view

Pondělí, září 12, 2011

Prosba z 11. září - "ať to nejsou muslimové"

Před deseti lety se svět otřásl. V několika okamžicích tehdy zahynulo tři tisíce lidí v přímém přenosu, a v prvních chvílích nikdo nevěděl, co se bude dít. Všichni sledovali zprávy a četli noviny a po pražských ulicích začali hlídkovat vojáci se samopaly.
Určitě si pamatujete, co jste ten den dělali. Teď, po deseti letech, jsou těchto vzpomínek plně noviny i Twitter. Je zvláštní, smutné a silné číst si teď tehdejší okamžitě dojmy.
Nebudu tady psát dojmy svoje. Byly silné, vedly mne k napsání mého úplně prvního, zoufale naivního článku do novin. Nebyl otištěn, ale pomohl mi vypořádat se s tragédií, která se nás tu jakoby netýkala, ale přesto se mne mocně dotkla.
Chci tu místo toho odcitovat vzpomínku, na kterou jsem dnes narazil a která mi zvláštně utkvěla:
"I remember my friend in college, a Pakistani Muslim, praying that the hijackers wouldn't turn out to be Muslim."
"Pamatuju si, jak se přítel z vysoké školy, pákistánský muslim, modlil, aby se z únosců letadel nevyklubali muslimové."
Možná víc než jiné vzpomínky, příběhy a dokumenty mi právě tato věta pomohla pochopit, jak příšerně dopady měl útok na všechny lidi. Nesnášenlivé činy, které si usurpovaly právo mluvit za jiné a vnesly nesnášenlivost a strach do už tak obtížných společenských vztahů. Nejsem muslim, ale dokážu si možná představit hrůzu, s jakou člověk zjistí, že někdo, kdo se modlí ze stejné knihy, jako já, právě...
Je obrovské požehnání, že jedenácté září neodstartovalo konflikt civilizaci, ale "jenom" konflikty lokální (i když samozřejmě hrůzné a kontroverzní). Je velké štěstí, že se svět sice zbláznil, ale ne tak, jak se zbláznit mohl.
A na závěr dnešního zádumčivého příspěvku ještě maličkost: první díl populární The Daily Show po jedenáctém září, kde Jon Stewart, vynikající moderátor a komik, vystoupil tak, jak ho diváci neznali. Možná vám to bude připadat hodně patetické. Ale díval jsem se teď na ten článek, který jsem tenkrát napsal, a uvědomuju si, že to odpovídalo tomu, jak jsme tehdy situaci prožívali po celém světě.

Štítky: ,