Wikipedia.org - the free enyclopedia

Interview - Petr Kadlec

1. Jak jste se o Wikipedii poprvé dozvěděl?

Už si nevzpomínám přesně, skoro určitě to však bylo přes Google, který mě při hledání nějaké informace nasměroval na příslušný článek. Také si ovšem mlhavě vzpomínám, že snad v klubu Matematika na Okounu (http://www.okoun.cz/) jsem viděl odkaz na Wikipedii s tím, že "je to tam dobře vysvětleno", ale tehdy jsem tomu ještě nevěnoval příliš pozornosti.

2. Komu je Wikipedia určená? V čem tkví podle Vás její největší přínos?

Wikipedie je určena každému, kdo hledá informace, které by hledal v libovolné jiné všeobecné encyklopedii. Na Internetu existují online verze různých "klasických" papírových encyklopedií, jsou však obvykle placené, případně zdarma nabízejí jenom velice krátké ukázky textu hesel. Wikipedie je zcela zdarma a dokonce i bez reklam. Funguje výhradně na základě dobrovolných příspěvků a grantů.

Výbornou vlastností Wikipedie je také její mnohojazyčnost - pokud vás rozsah českého hesla neuspokojí, na levé straně obrazovky máte rámeček "V jiných jazycích" a můžete si zkusit odpovídající heslo přečíst třeba v angličtině. Případně této příležitosti můžete využít ke studiu cizích jazyků. Kde jinde se dostanete k textu na jedno téma v češtině, angličtině, němčině, francouzštině, …, latině, esperantu, …, osetštině, turečtině, …?

3. Jaké jsou hlavní výhody volného upravování encyklopedických hesel samotnými čtenáři?

Myslím, že se dá říct, že výhody jsou analogické výhodám, které nabízí open-source software - daly by se shrnout do hesla "víc očí víc vidí, víc hlav víc ví". Chyby v článcích (ať už se jedná o překlep, nejasnou formulaci nebo o faktický omyl) může opravit kdokoli. V případě takto otevřené _encyklopedie_ existuje ještě jedna zásadní výhoda - články jsou udržovány neustále aktuální, není žádný problém doplnit do nich nové informace. Výborným příkladem je indonéská cunami z konce loňského roku - anglický článek (http://en.wikipedia.org/wiki/2004_Indian_Ocean_earthquake) začal vznikat prakticky okamžitě, byl pravidelně aktualizován a obsahuje spoustu informací. Pokud si dobře vzpomínám, v některých článcích o této cunami v deníku Právo byla jako zdroj informací uvedena právě Wikipedie. Co o této katastrofě říká vaše papírová encyklopedie doma? Samozřejmě nic. Přesně z těchto důvodů byl na přelomu roku zahájen další sesterský projekt Wikipedie - otevřené zpravodajství na bázi wiki - Wikinews (http://www.wikinews.org/).

4. V čem tkví naopak nevýhody této volnosti? S jakými problémy se nejčastěji potýkáte? Máte jako správce nějaké nástroje, jak řešit "vandalismus"?

Problematické stránky takové otevřenosti si jistě živě dokáže představit každý, kdo se delší dobu pohybuje na Internetu, např. kolem internetových diskusních fór. Na Internetu je spousta hlupáků, kteří si nejspíše myslí, že když dokáží poškodit něčí práci, dokazují svou nadřazenost. Na české Wikipedii se však (zatím) díkybohu nesetkáváme s cílenými pokusy škodit. Spíše se jedná o pokusy náhodných kolemjdoucích, kteří o konceptu wiki nikdy neslyšeli, takže je překvapuje, že je jim umožněno libovolně měnit cizí webovou stránku. Takové pokusy nám nijak zvlášť nevadí (i když bychom se bez nich pochopitelně obešli), takového uživatele se jen pokusíme informovat o tom, co Wikipedie je a jak funguje. Je docela dobře možné, že se poté třeba odhodlá Wikipedii přispět, či se dokonce registruje a stane se stálým přispěvatelem. Velmi častým problémem je ovšem něco jiného - porušování autorských práv. Velice často se děje to, že nějaký uživatel vidí, že ve Wikipedii neexistuje nějaké konkrétní heslo a (pravděpodobně v dobrém úmyslu Wikipedii pomoci) najde jinou stránku, která se tímto heslem zabývá, a její obsah prostě okopíruje do Wikipedie. To je samozřejmě porušení autorských práv a snažíme se tomu bránit (náhlý vznik dlouhého kvalitního článku od anonyma je vždy podezřelý a pokusné využití Googlu obvykle snadno odhalí původní zdroj) a takové články jsou mazány.

Nástrojů, jak řešit vandalismus, existuje několik druhů. Nejprve je třeba zdůraznit, že každá změna v článku se ukládá do tzv. historie, takže lze dohledat libovolnou starší verzi článku a jakoukoli změnu není problém vrátit zpět. Pokud tedy nějaký vandal smaže veškerý obsah článku, libovolný správce může jedním kliknutím myši vrátit stránku do původního stavu (a stojí ho to tedy obvykle méně času a námahy než vandala). Vrátit původní verzi dokonce může libovolný uživatel, pouze k tomu potřebuje o několik kliknutí víc. Jak už jsem se zmínil, obvykle žádná další opatření nejsou potřeba, protože se jednalo jen o pokus. Pokud by však nějaký vandal nějakou stránku poškozoval vytrvale (nebo třeba spammer neustále vkládal odkazy na svoje stránky o Viagře), mají správci možnost stránku dočasně zamknout a tím zakázat její editace. Tímto způsobem je preventivně trvale chráněna hlavní (titulní) strana Wikipedie. Další možností boje s vandaly je zablokování uživatele - správce může zakázat editace libovolnému uživateli, IP adrese či skupině IP adres.

5. Má pro Vás osobně Wikipedia nějaký přínos? V čem spočívá?

Česká Wikipedie mi poskytuje hlavně zábavu či řekněme jisté uspokojení. Její obsah ještě není takový, abych ji nějak často používal jako referenční zdroj. Oproti tomu anglická Wikipedie je pro mě již zcela základním zdrojem informací, pokud budu např. potřebovat zjistit, jaká byla rekordní výhra české fotbalové reprezentace, obrátím se s důvěrou na Wikipedii.

6. Jak hodnotíte českou Wikipedia ve srovnání s anglickou, německou, slovenskou?

Skoro by se dalo říct, že zhruba v poměru počtu mluvčích příslušných jazyků. Anglická Wikipedie je již plně použitelná encyklopedie, která může přinejmenším rovnocenně soutěžit s "běžnými" encyklopediemi. Prakticky totéž platí o německé, v některých ohledech je dokonce německá lepší (např. již byla vydána offline verze na CD). Česká Wikipedie je proti těmto obrům (anglická cca 620 000 hesel, německá právě překročila čtvrt milionu) ještě trpaslík (něco přes 11 000 článků). Přesto se nebojím říct, že už dnes obsahuje spoustu užitečných informací, ale pořád se nedá považovat za ucelenou encyklopedii, která by pokrývala všechna základní témata. Slovenská Wikipedie je na tom zhruba podobně jako česká.

7. Anglická Wikipedia je vysoce navštěvovanou stránkou? Jak je na tom ta česká?

Takové informace bohužel nemám k dispozici. Dříve byly dostupné statistiky návštěvnosti (http://cs.wikipedia.org/stats/), ale poslední údaje jsou z loňského listopadu (podle nich měla tehdy česká Wikipedie přibližně 1200 návštěvníků denně), novější údaje k dispozici nejsou (z technických důvodů). Jediným ukazatelem, který máme, je jenom rostoucí počet uživatelů, ale také anonymních kolemjdoucích, kteří jen tak opraví překlep v článku. Nárůst takových oprav se mi zdá zřetelný a velice mě těší.

8. Podle jakého klíče vznikají nová hesla? Existuje nějaká záruka pravdivosti nebo aktuálnosti?

Žádný systém v tom není. Pokud nějaký odkaz vede na článek, který dosud neexistuje, tento odkaz je červený a kliknutím na něj se uživatel dostane rovnou do editačního okénka. A když má chuť a potřebné znalosti, může článek či alespoň jeho základ (tzv. pahýl) napsat, aniž by se kohokoli ptal. Ale jelikož Wikipedie je velký projekt s rozsáhlou komunitou, existují i různé projekty, ve kterých nějaká organizace je. Například existuje projekt "Translation of the week" (Překlad týdne), který pravidelně vybírá zajímavé články z libovolné jazykové verze Wikipedie a účastníci projektu tyto články překládají do všech ostatních jazyků; na české Wikipedii tak vzniklo několik kvalitních článků na často netradiční témata, zcela namátkou článek Tři království Koreje. Také existují tzv. WikiProjekty, kdy se skupina uživatelů rozhodne kvalitně pokrýt nějaké téma.

Záruky pravdivosti či aktuálnosti jsou na Wikipedii stejné jako u jakýchkoli jiných stránek na Internetu - žádné. Ve skutečnosti to ovšem samozřejmě není tak zlé. Všechny změny ve Wikipedii se zobrazují na speciální stránce posledních změn, kterou mnoho uživatelů nepřetržitě sleduje a změny kontroluje. Pokud vytvoříte článek obsahující nějakou úplnou lež, např. "Elerium je chemický prvek s atomovým číslem 34," s největší pravděpodobností bude do čtvrthodiny smazán. Kvalita tohoto dozoru je samozřejmě odvislá od počtu uživatelů, takže na anglické již funguje prakticky dokonale, na české nějaká chybka zřejmě čas od času proklouznout může, ale myslím, že v současné době je větším problémem české Wikipedie spíše neúplnost než chyby.

9. V čem se liší informace, kterou získám přes Wikpedii (cs nebo en), od informace, kterou si vyhledám v Googlu nebo jiném fulltextu?

Nemyslím, že by otázka měla znít přímo takto. Google je nástroj na hledání v _jiných_ zdrojích. Pokud na Internetu vůbec žádná stránka o "Siglas poveiras" v angličtině nebude, tak s tím Google nic nenadělá. Hlavní přínos Wikipedie je ten, že do Internetu přidává ohromné množství informací, které vám potom může nalézt i nějaký ten plnotextový vyhledavač. Podstatné také je, že pokud hledám nějakou informaci a Google mi najde nějakou stránku na serveru, který jsem nikdy předtím neviděl, těžko mohu hodnotit jeho věrohodnost. Wikipedie obsahuje velké množství informací v rámci jediného projektu, se kterým už mám dostatek zkušeností na to, abych věděl, že úplné nesmysly tu s největší pravděpodobností nejsou (ale zase vím, že pokud na příslušných informacích bude záviset můj život, je vhodné si je ověřit z nezávislých zdrojů, abych minimalizoval rizika, která wiki přináší).

10. Co může Wikipedia uživatelům, zejména studentům? A co nabízí potencionálním novým Wikipedistům?

Uživatelům přináší to, co každá jiná encyklopedie - fakta, informace, zajímavosti, znalosti (konkrétně ohledně studentů si tu dovolím uvést citát wikipedistky Evy: "Čerstvě jsem odmaturovala, tak mám teď více volného času a chtěla bych ho z části věnovat i přispívání do Wikipedie, kterou jsem při přípravě na maturu hodně využívala."). A na rozdíl od většiny jiných encyklopedií je nabízí zcela zdarma a řekl bych i s jakýmsi srdečným pocitem, že Internet ani lidstvo vůbec nemůže být tak špatné, když neorganizovaná banda dobrovolníků dokáže vytvořit něco _takového_. A potenciálním novým wikipedistům? No přece možnost být u toho a pomoci nám změnit svět! A taky se u toho dobře bavit.

Takže, děkuji za spolupráci!
Pavel Kasík
zpět na blog.paxik.net