Kultura plastových lahví a batohů

Dnes ráno jsem si pročítal nové články na idnes.cz a narazil jsem na cosi mezi článkem, rozhovorem a komentářem: Klaus se chystá na příznivce „pravdy a lásky“ . Nechci zde nijak zabředat do politiky, oba kandidáti na prezidenta byli podle mého schopní lidé a nebyla zde vysloveně dobrá ani vysloveně špatná cesta. Média byla nadšená - těsná volba, výhrůžky, nadávky, náhlá onemocnění, silná slova o korupci a nedemokratičnosti. Ale o to mi teď nejde. Pan Václav Dolejší ve svém článku píše o tom, že Klaus hodlá "bojovat s kruhem pravdy a lásky" a hned v perexu také vymezuje, že těmito jsou ti, co "pijí z plastové lahve, jezdí na snowboardu a nosí batoh". Osobně si nemyslím, že by to tak pan prezident skutečně řekl, spíše půjde o kreativní sestavení kontextu.

Já si ale přitom vzpomněl na pana profesora Petruska, který nás zasvěcoval do základů Sociologie. Jeho přednášky patřily k nejnavštěvovanějším, a to i přes to, že se na nich málokdy probíralo něco, bez čeho bychom nemohli uspět u zkoušky. Pan Petrusek totiž skutečně perlil, a jeho moudrý nadhled sebekritického sociologa nám nabídl mnoho zajímavých poznatků.

Jedním z nich byla i páně Petruskova glosa, že dnešní generace je generace plastových lahví a batohů. Zní to podivně, že? Ale smích nás přešel, když jsme se podívali po přednáškové aule - jistě víc než 70 % lidí zde mělo batoh a nějakou tu platouvou flašku. "To je věc, která naši kulturu ovlivnila víc, než si uvědomujeme. Přinesla nezávislost, svobodu, ale i rozlétanost a nešetrnost," tak nějak by zněla nepřesná citace, shrnující jeho úvahu. Zatímco jeho generace prý byla generace "džín" (a ještě něčeho, to už si nevzpomínám) a učila se hledat novou cestu, my máme, díky dosud nebývalé svobodě, mnohem více možností, než dosud. Místo stability preferujeme volnost, místo luxusu rychlost, místo závazků nezávislost.

Nemyslím si, že by batohy a plastové lahve byly dobré nebo špatné. Jen je to zase trochu jiný styl života, než na který byli lidé zvyklí. Přináší kromě pozitivních jevů i negativní. To je vše. Vlastně k tomu nemám co dodat. Jen jsem vám to chtěl napsat, je to myslím zajímavá myšlenka, a není od věci se nad tím zamyslet.

Začal nový semestr, stejně ale doufám, že sem stihnu dát pár úvah z knihy Paradox of Choice, která se zabývá právě i tímto fenoménem.

Tak podívej, ještě jednou...

Znáte to, čemu se říká "kouzlo nechtěného"? Tak něčeho podobného jsem si všiml u těchle citátů dvou slavných vědců. Každý z citátů je srozumitelný sám o sobě, ale dohromady jsou ještě lepší:

You do not really understand something unless you can explain it to your grandmother.
-Albert Einstein
Věci skutečně nerozumíte, pokud ji nedokážete vysvětlit i své babičce.

A druhý citát? Pochází od Heima Weizmanna, chemika a prvního izraelského prezidenta. V roce 1921 se oba vědci židovského původu setkali a společně sháněli peníze na otevření Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. O čem si asi tak pánové povídali?

Einstein explained his theory to me every day, and on my arrival I was fully convinced that he understood it.
-Haim Weizmann
Einstein mi svoji teorii vysvětloval každý den, a když jsem se vrátil, byl jsem zcela přesvědčen o tom, že ji pochopil.

A co z toho vyplývá? Přece že Weizmann nebyl Einsteinova babička...